Myanmar (Barma) - usměvavá, tajemná a zlatá 

Jsou země, které se nesmazatelně a hluboko zapíší do vašeho podvědomí a buď se do nich budete chtít vracet nebo se zařeknete, že se tam nikdy nepodíváte. Barma určitě bude pro mne patřit do té první skupiny. V termínu od 12. 11. do 30. 11. 2016 jsem dostal možnost průvodcovat poznávací zájezd CK Hroch z Ústí nad Labem s názvem Barma - poznávací zájezd s koupáním na Ngapali a už teď vím, že se tam musím vrátit. 

I s lety jsme na cestě strávili 19 dní. Přistáním v  Yangonu jsme se jako mávnutím kouzelného proutku ocitli v jiném světě. Ocitli jsme se ve světě, který se turistům opravdu otevřel teprve před pěti nebo šesti lety. I když se jedná o jednu z nejchudších zemí jihovýchodní Asie, situace se tu mění rychleji než bychom čekali a nebude dlouho trvat a Barma bude brzy stejná jako např. Thajsko nebo jiné už dávno objevené destinace v této oblasti.

Program jsme měli velmi nabitý. V Yangonu, který většina z nás zná z učebnic zeměpisu jako Rangún, jsme strávili celkem 2,5 dne a během té doby viděli hlavní památky z koloniálního období (Sekretariát, kostel Panny Marie, staré uličky z druhé poloviny 19. století), tržiště (Theingyi Zei a Bogyoke) a hlavní a nejvýznamnější duchovní místa (pagoda Sule, hinduistický chrám Srí Káli, Chauk Htat Gyi s 66 m ležícím Budhou, park Karaweik, pagodu Botataung a hlavně úchvatnou zlatou Šweitigoumskou pagodu.

Další den jsme přejeli do Baga. V klášteře Kyakhat Waing Kyaung jsme byli akorát v čase oběda. V Bagu je toho hodně k vidění – nachází se zde hned dvě ohromné sochy ležícího Buddhy (Shwethalyaung a Myathalyaung). V hadím klášteře zase mají prý 120 let starou krajtu. Dominantou města je zlatá pagoda Shwemawdaw.

Kyaiktiyo (Zlatá skála) patří k nejvýznamnějším a nejvyhledávanějším potním místům v zemi. Zlatý viklan s pagodou na vrcholu balancuje na vršku skály a muži na něj neustále lepí nové a nové zlaté plátky.

Následoval první vnitrostátní let z Yangonu do Mandalay a první opravdový západ za řekou Iravádí. Jeden celý den jsme pak strávili touláním v Mingunu u obří nedostavěné Mingunské pagody, největšího funkčního zvonu na světě, bělostné pagody Hsinbyume Paya a v Amarapuře s nejdelším týkovým mostem na světě s názvem U Bein.

Samotné Mandaly jsme věnovali také jeden celý den času. Část dopoledne jsme strávili v chrámu Mahamuni Paya a jadeitovém tržišti. Následovala prohlídka mandalajského paláce, týkové stavby Shwenandaw Kyanung a dvou pagod Kuthodaw a Sandamuni s tripitakovými texty. Den jsme zakončili výstupem na Mandalay Hill a pozorováním západu slunce.

Částečně autem a částečně lodí po řece Iravádí jsme přejeli do Baganu, kde jsme na kole pojezdili mezi pagodami a pozorovali další západ slunce.

Přes klášter na vrcholu hory Popa jsme přejeli do malého tak trochu ospalého městečka, které se nám stalo výchozím bodem pro cestu do jeskyně Shwe Oo Min s více než 9000 soch Buddhy a hlavně k jezeru Inle lake, po kterém se celý den pohybovali na lodi a pozorovovali rybáře, kteří stále pádlují nohou, plovoucí zahrady a navštívili celou tradičních dílen.

Z malinkého letiště v Heho jsme pak přeletěli do Ngapali a více než dva dny se toulali po plážích Indického oceánu a vesnicích v blízkém okolí.

Díky všem účastníků akce, za skvěle strávený čas v nádherné zemi. 

Fotogalerii zobrazíte kliknutím na obrázek. Deník najdete zde. 

Foto (c) David Hainall 2016