Tour du Mont Blanc 2008

Sladká Francie, sýr, víno a nebetyčné Savojské Alpy... - nádhera, která opravdu stojí za to. Tour du Mont Blanc je téměř 160 km  dlouhý okruh kolem masívu nejvyšší hory Evropy. Cesta ve svém průběhu překonává bezmála 10 000 m převýšení, přesto ani jednou nevstupuje na ledovec a horské velikány pozoruje z úctyhodné vzdálenosti. Snad právě proto  patří Tour du Mont Blanc  mezi nejkrásnější treky na světě.

 

Nabízím přepis deníku ze své poslední výpravy kolem této nádherné hory. Fotogalerii najdete zde. Na realizaci tohoto přechodu spolupracuji s CK Alpina Brno

 

1. a 2. den

Po odjezdu z Prahy od Fantovy kavárny zastavujeme na benzínce u Rokycan. Jsou zde k dispozici toalety, obchůdek a restaurace. Po odjezdu už zahajujeme dlouhý přesun do francouzského Chamonix. Další větší zastávku děláme u městečka Vavey na břehu jezera Lac de Gruyére mezi Freiburgem a Lausane. Parkoviště pro autobusy je pod hlavní restaurační budovou. Najdeme zde obchůdky, toalety (platí se 0,20 CHF, automat umožňuje rozměnit 1Eurové mince, tč. v kurz 1Euro = 5 x 0,20 CHF). Na terase stojí expozice známých barevných krav.


Po domluvě s řidiči volíme výjezd z Martigny do silničního sedla Col de la Forclaz. V sedle se nachází malý kemp využitelný v případě plného tábořiště u osady Trient (8. den akce). Pod osadou Trient doporučuji krátkou fotografickou zastávku s vyhlídkou na Glacier du Trient, Aiguille du Tour (3529 m) a Pointe d´Orny (3270 m). Kolem ledovce Glacier du Trient scházíme 8. den zájezdu (varianta TMB přes sedlo Fenêtre d´Arpette). Další fotografickou zastávku děláme v sedle Col de Montets (jehly. Doporučuji k návštěvě. Přes Chamonix pokračujeme do Les Bossons do kempu Les Cimes (viz. adresář kempů a tábořišť). Chamonix je třeba projet po hlavní silnici stále ve směru na Les Houches. Na začátku Les Houches na kruhovém objezdu odbočit vpravo a hned znovu vpravo (značeno na Chamonix). V Les Bossons odbočit vpravo pod most (je vidět cedule kempu). Malý příjemný kemp je hned za mostem (podjet) přímo pod ledovcem Glacier des Bossons. Recepce je vidět z přístupové silnice. Jedinou jeho nevýhodou je nedostatek místa pro autobus. Ten jsme nuceni odstavit mimo areál kempu (cca 50 m nad recepcí je odbočka vlevo na travnatou plochu). Kuchyni stavíme u autobusu. Pro všechny účastníky zájezdu dostáváme jízdenky na hromadnou dopravu v údolí Chamonix (platí pro autobusy a vlaky). Jízdenky využíváme hned po postavení stanů a odjíždíme do centra Chamonix (linka č. 9, mapka Chamonix viz. přílohy, plánek je k dispozici k volnému rozebrání na recepci). Ve městě doporučujeme k návštěvě dům horských vůdců a informační centrum (aktuální předpověď počasí) a pak vlastní centrum (sochy J.J.  Balmata, Dr. Paccarda a H. B. Sassura), za pěkného počasí je možné vyjet lanovkou na Aiguille du Midi (zpáteční jízdenka 38 Euro, popis výletu viz. 11. den akce). Potraviny, víno v centru nakupujeme v obchůdku Petit Casino (víno cca 4 – 6 Eur, bagety 1,2 Eur atd.). Zajímavé mohou být i obchody s lezeckým vybavením, které jsou mnohem větší a lépe zásobené než např. Hudysporty u nás.

 3. den

Z kempu přejíždíme do Les Houches. Na parkovišti u dolní stanice lanovky se bohužel nedá parkovat s autobusem. Zastavujeme u okraje silnice u stanice dolní lanovky a následuje rychlý výstup. Rozdělujeme se na dvě skupiny. Jedna vyjíždí lanovkou na Bellevue, druhá zahajuje pěší výstup do sedla Col Voza (podle rozcestníku vzdáleného 2 hodiny). Cena lanovky (viz. finanční rozvaha zájezdu).

 

U horní stanice je rozcestník. Sestupujeme ke stanici Tramvay du Mont Blanc (prudší sestup po pěšině), překračujeme koleje a kousek pod kolejemi přicházíme na širokou lesní cestu. Odbočujeme vlevo a scházíme k prvnímu rozcestníku s názvem L´Arve. U něj přecházíme na pěšinu a pokračujeme k dalšímu rozcestníku se stejným názvem a pak klesáme po stezce v kamení k atraktivnímu visutému mostu přes řeku vytékající z ledovce Glacier de Bionassay. Z mostu je impozantní výhled na Aiguille de Bionassay (4052 m) a ledovec. Za mostem cesta pohodlně stoupá do sedla Col de Tricot (2120 m). Ze sedla  vede vlevo traverzem ve svahu cesta k chatě Ref. du Plan Glacier.

 

Pro nás připadá v úvahu prudší sestup přímo do osady Chalets de Miage. Osada je přímo pod sedlem a ze sedla je vidět i následné stoupání k Chalets Le Truc. V osadě Chalets de Miage najdeme restauraci, zahrádku, zdroj vody a záchody (pod restaurací vpravo, ukazatel).

 

Od chaty Chalets de Miage cesta stoupá na pastviny nad chatou Chalets Le Truc. K turistické chatě s restarací, zahrádkou a zdrojem vody cesta krátce klesá od sošky madony (výhled na Aiguille de Bionassay). Výhledy na severozápad na Desert de Plate (Tête du Colloney). Od chaty Chalets Le Truc pak už jen klesání z počátku po pohodlné, široké cestě, později lesní pěšina, v závěru opět široká zpevněná cesta až do Les Contamines Montjoie. Vesnicí procházíme proti proudu řeky až do kempu Camping du Pontet (viz. Adresář kempů). Celá cesta je značena.

 

4. den

Z kempu vycházíme hlavní branou, odbočujeme vlevo a na konci pozemku patřícímu ke kempu zabočujeme opět vlevo k řece a proti proudu pak po široké zpevněné cestě ke kostelu Notre Dame de la Gorge. Kostelík má docela zajímavý interiér. Za kostelem je most přes řeku a cesta dále pokračuje za mostem vpravo do kopce po široké cestě. Až k rozcestí Plan Jovet jdeme po široké pohodlné cestě. U všech chat po cestě je zdroj vody.

Od rozcestí Plan Jovet do sedla Col du Bonhomme stoupáme po pěšině. Další stoupání (již ne tak prudké) následuje do sedla Col dela Croix du Bonhomme. Terén se trochu mění. Přibývá kamení. Ze sedla nádherný výhled na Gran Paradiso a chatu Rif. Col du Bonhomme. U chaty se zastavujeme na krátký odpočinek. Před chatou je lavice a stůl. Vodu je možné nabrat ve výčepu.

Následuje sestup na veřejné tábořiště u Les Chapieux (hotýlek Rif. de la Nova). Jedná se o veřejné tábořiště, na kterém se neplatí žádné poplatky. Prostoru je dostatek, k dispozici je jedno WC s pomalu tekoucí vodou a informační kancelář. Kromě zmíněného hotýlku zde najdeme ubytovnu turistického svazu (CAI), prodejnu sýrů. Vzhledem k pomalu tekoucí vodě se domlouváme v hotýlku a vodu do kuchyně bereme z kohoutku, který je z boku restaurace (vpravo).

Na informacích zjišťujeme, že z Les Chapieux vyjíždí každé ráno mikrobus (pro cca 20 osob) k La Villa des Glacieres. První odjíždí v 8:30 a další následují v půlhodinových intervalech. Cena je 1Euro/os. S řidičem se domlouváme, že na 8:30 přistaví ještě jeden mikrobusek jako posilu. Klienti, kteří se nevejdou do prvních dvou busů odjíždějících v 8:30 využijí spoje v 9:00. Lístky se kupují předem v informacích.

 

5. den

Od informační kanceláře odjíždíme dvěma mikrobusy v 8:30 a zbytek skupiny potom v 8:55. Cena jízdenky k La Ville des Glacieres je 1Euro. Platí se před nástupem do autobusu v informační kanceláři. Cesta mikrobusem ušetří asi 45 minut nudné chůze po asfaltce k La Ville des Glacieres.

Mikrobus staví asi 50 m nad rozcestníkem. Musíme se tedy kousek vrátit zpět a pak už začít stoupat k chatě Rif. Mottets. Cesta mírně stoupá po široké zpevněné cestě. Bezprostředně před chatou odbočuje cesta vpravo a dále pokračuje do hraničního sedla Col dela Seigne. Před chatou cesta mírně klesá a tak je možné do sedla pokračovat bez ztráty výšky. Každopádně je možné u chaty nabrat vodu a zároveň si ji vyfotografovat s masívem Aiguille des Glacieres. Vpravo za chatou začíná pohodlná široká cesta, která posléze přechází ve stezku v travnatém svahu, do hraničního sedla Col de la Seigne. Zpočátku je stoupání prudké, později se stává pozvolnějším.

Z hraničního sedla je krásný výhled na prošlou část cesty, i do údolí Vallon de la Lex Blanche, směrem k jezeru Lac Combal a do údolí Val Veny. Výhledu ovšem dominuje Mont Blanc. Vidět jsou i švýcarský Wallis včele s masívem Monte Rosy, výhled na Matterhorn zastiňuje Gran Combin.

Vlastní sestup je po pohodlné široké, ale prudce klesající, cestě kolem chaty Rif. la Casermatta (nová chata, která ještě není zanesena v mapě) na dno údolí Vallon de la Lex Blanche. Toto údolí působí velmi rozlehle a široká místy zpevněná cesta vyúsťuje u chaty Rif E. Soldini pod nádherným Petit Mont Blanc a divoce rozbrázděným ledovcem Glacier de la Lex Blanche.

Od chaty sestup po zpevněné široké cestě k rozcetí u Lac Combal. Od rozcestníku u Lac Combal je možné odbočit vpravo do kopce a vystoupat na vyhlídkový hřeben nad údolím Val Veny a posléze sestoupit přímo do kempu Aiguille Noire. Tato varianta je mnohem atraktivnější (výhled na Mont Blanc), ale zároveň i výrazně fyzicky náročnější.

Pro „silničáře“ se nabízí ještě krátká zacházka k ledovcovému jezírku Lac du Miage – jedná se pouze o cca 30min zacházku. Stezka k Lac du Miage se odděluje u silnice, která vede dál do Val Veny. Výstup k Lac du Miage vede okolo občerstvení a právě od tohoto místa je velmi strmý – prašná cesta.

Pokračování cesty po klasické TMB znamená další stoupání. Stezka je úzká příjemná s výhledy na ledovec Miage i ledovcové jezírko Miage. Na výšce nabírá až k chatě l Alpe sup. De lArpe Vieille a pak ještě necelých 100m výškových od chaty. Odsud následuje pohodlný sestup s výhledy na masív. V sedle Chécrouit sestupujeme do Val Veny přes Ref. Monte Bianco pod lyžařskými vleky po sjezdovkách až do kempu Aiguilles Noires.

 

6. den

Z kempu Aiguille Noire přejíždíme do Courmayeuru na parkoviště u supermarketu Monte Bianco a vyrážíme na túru. Podcházíme hlavní silnici (podchod) a uzounkými uličkami kolem kostela Sv. Anny a Leonarda (pod sochou krále Victora Emmanuela II.) stoupáme k prvnímu ukazateli (de la Saxe a cesta č. 32). Pokračujeme ve směru ukazatele do části Courmayeuru zvané Villair. Najdeme zde zdroj vody a pokračujeme po silnici, později po široké zpevněné cestě, stále vzhůru. Po levé straně narazíme na malé parkoviště a rozcestník. Stoupáme po cestě č. 42 (stále široká zpevněná cesta) kolem jednoho rozcestníku (cesta do Courmayeuru) až k ukazateli na chatu Rif. Alpina Bertone.

Po lesní kamenité cestě pohodlně a rychle nabíráme výšku. V horních pasážích se odkrývají výhledy na Courmayeur a údolí Val Veny. Chata Rif. Alpina Bertone poskytuje veškerá potřebné zázemí (čisté záchody, voda z koryta u toalet, občerstvení, posezení venku, ubytování apod.).

Cesta dále stoupá po alpských loukách na vyhlídkový hřeben Mont de la Saxe poskytující nezapomenutelné výhledy na Mont Blanc, Dent du Geánt, Grandes Joresses atd. V závěru vystupujeme na vrchol Tête de la Tronche.

Následuje velmi prudké klesání do sedla Col du Sapin, posléze i poněkud mírnější klesání do údolí Val Sapin. Z počátku se stezka vine štěrkovou sutí, později má pevný hliněný podklad. Na dně údolí Val Sapin přicházíme na širokou zpevněnou cestu, po které scházíme až do části Courmayeuru zvané Villair. Dále pak stejnou cestou do Courmayeuru na parkoviště u supermarketu Monte Bianco.

Před odjezdem do kempu Du Parc v Pré St. Didier dokupujeme potraviny do kuchyně, pečivo apod.

Vhodné ve městě rezervovat a koupit lístky na bus do údolí Val Ferret!

7. den

Z kempu Du Parc vyjíždíme v 8:30. Autobus nás vysazuje na autobusovém nádraží v Courmayeuru. Jsme zde časně a mezi odjezdy několika spojů a tak můžeme vystoupit až zde. Původně jsme plánovali rychlý výstup u krajnice před kruhovým objezdem. Již včera Linda rezervovala a zaplatila jízdenky na hromadnou dopravu do údolí Val Ferret. Nakonec se to ukázalo jako velmi prozíravé. Na odjezdovém stání se shromáždilo tolik lidí, že nám díky včasné rezervaci vypravili zvláštní autobus. Ten náš nás odváží bez zbytečných zastávek až na konečnou v údolí Val Ferret pod chatu Chalet Val Ferret (Arnuva?).

Z konečné stanice je to kousek k odbočce k výše jmenované chatě. Cesta pokračuje přes most a u rozcestníku vpravo do svahu. Cesta stoupá velmi pohodlně v serpentinách k chatě Rif. Elena a pak do sedla Grand Col Ferret. Vodu v chatě Elena najdeme buď přímo v chatě, nebo vpravo pod chatou. Od chaty je nádherný výhled na Mont Dolent a ledovec Glacier de Pré de Bar.

Cesta dále stoupá vpravo za chatou v serpentinách do sedla Grand Col Ferret. Ze sedla jsou nádherné výhledy na Mont Dolent, Grandes Jorasses, masív Monte Rosy a Gran Combin (zakrývá Matterhorn). V sedle obědváme a po chvíli pohodlně  sestupujeme po široké stezce přes chatu La Peule na silničku ve švýcarské části údolí Val Ferret. Na  chatě La Peule je možnost občerstvení, schování před deštěm, najdeme zde toalety a zdroj vody. Jedná se o seskupení starých pasteveckých domků se dvěma jurtami a party stanem.

Podle značení sestupujeme do kempu Camping des Glacieres. V osadě Ferret volíme atraktivnější trasu po lesní cestě po břehu řeky. Před kempem se opět vracíme na asfaltku. Nic méně po silnici je to do kempu o něco málo rychlejší.

8. den

Autobus nás vyváží kousek nad jezero Champex Lac blízko kempu „Rocailles“ (křižovatka – odbočka vpravo s rozcestníkem, tj. místo, kde se může otočit). Asi 100 m nad místem výstupu je další rozcestník. Vlevo se odbočuje na variantu TMB do sedla Fenêtre d´Arpette, rovně pokračuje klasická TMB (dál po silnici). Na tomto místě se naše skupina dělí. Většina nás stoupá do sedla Fenetre d´Arpette (vlevo).

Podél náhonu (zdroj pitné vody) a později potoka stoupáme do osady Arpette a pak do sedla Fenêtre d´ Arpette. Se vzrůstající nadmořskou výškou vzrůstá i podíl suti v podkladu. Cesta ale více méně pohodlně nabírá výšku. Méně příjemné je finální stoupání do sedla (suťová pole – velké šutry, prudké, štěrková suť, travnaté svahy). Ze sedla Fenêtre d´ Arpette je nádherný výhled na Ponte d´Orny   a ledovec Glacier du Trient. Ovšem expozice výhledů stoupá s klesáním ze sedla do údolí říčky Trient.

Sestup do údolí říčky Trient je z počátku velmi prudký, kamenitý, místy s nízkými skalkami. Objektivně je náročnější než závěrečná část výstupu do sedla, kterou jsme absolvovali před malou chvílí. Od dosažení říčky Trient se pak jedná o kamenitou lesní cestu, která vyúsťuje u chaty Chalet du Glaciere s možností občerstvení, dobrání vody a využití toalet. Posezení je venku i uvnitř.

Kousek pod chatou Chalet du Glaciere je rozcestník. Vpravo poukazuje na možnost pokračovat do silničního sedla Col de la Forclaz (s kempem a hotýlkem) a vlevo přes most přes říčku Trient je možné sestoupit přímo do osady Trient.

Cesta do Trientu vede z počátku lesem po pohodlné cestě, později v serpentinách po asfaltové lesní silničce (občas možnost zkrátit cestu lesem po pěšině). Silnička vychází u rozcestníku v osadě Le Peuty (začátek zítřejšího výstupu do sedla Col de Balme). Po pravé straně je veřejné tábořiště. Naštěstí je tuto sezónu uzavřené (stavba lesní lanovky) a tak pokračujeme přes osadu Trient na veřejné tábořiště, které je asi 500 – 700 m pod vesnicí Trient po pravé straně silnice směrem na Chamonix. Tábořiště je skvěle vybavené (velký přístřešek – možnost rozdělat oheň, tekoucí studená voda, toalety, odpadkové koše, platíme 2,5 Euro na osobu).

9. den

Z tábořiště odcházíme před 8:30. Přes osadu Trient se vracíme do osady Le Peuty. První dva rozcestníky ukazující cestu do sedla Col du Balme ignorujeme (cesty jsou stejně kvůli stavbě lesní lanovky uzavřené) a až z osady Le Peuty začínáme stoupat  vpravo do svahu směrem na sedlo Col du Balme. Zpevněná široká cesta se postupně zužuje v pohodlnou lesní stezku. V horních partiích pod sedlem Col du Balme jsou odkryté travnaté pláně.

V sedle horská chata (čaj 3 Eura). Od chaty se vracíme kousek zpět k rozcestníku a vydáváme se vlevo směrem na sedlo Col des Posettes. Cesta je velmi dobře značena a při sestupu do sedla míjíme ještě dva rozcestníky.

Ze sedla Col des Posettes stoupáme na vyhlídkový hřebínek a vrchol Auiguillete des Posettes. Stále je mlha a fouká silný vítr. Jen zřídka kdy se odkryjí Auiguilles Rouges. Sestupujeme kolem několika rozcestníků. Vždy držíme směr na Col des Montets a Tré Le Champ. Cesta vyúsťuje přímo na parkovišti pod sedlem Col des Montets, kde parkuje náš autobus.

Sedlo Col des Montets je ze sedla vzdáleno asi 10 minut chůze. Je zde zajímavé muzeum, jehož expozice je věnována přírodě a geologickým zvláštnostem oblasti kolem Auiguille des Rouges.

Busem přejíždíme do kempu Camping des Montets, stavíme stany a odjíždíme nakupovat do Argenitière. Jediná nevýhoda tohoto kempu je v tom, že nám majitelé nedovolí parkovat autobusem v areálu kempu, ale autobus musí stát na parkovišti u železniční stanice Buet (cca 15 – 20 minut chůze z kempu).

10. den 

Autobus nás vyváží do sedla Col des Montets. V serpentinách stoupáme na vyhlídkovou cestu, která je vyhlášená svými výhledy na celý masív Mont Blancu. Serpentiny jsou skvěle vidět při sestupu z Auiguillete des Posettes (včerejší túra). Cestou nám pózují kamzíci a nebe je vymetené bez jediného mráčku. Výhledy jsou impozantní. V levé části obzoru dominuje Aiguille Verte, Grandes Jorasses a Dent du Geant. Panorama postupně přes skupinu chamonixských jehel, Aiguille du Midi, Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit přechází k vrcholu Mont Blancu.

Ve výšce 2200 m je malé jezírko – ideální photopoint pro fotografování podstatné části masívu Mont Blancu. Na všech významnějších vyhlídkových místech jsou informační tabule popisující výhledy.

Od jezírka (2200 m) stoupá cesta k chatě a jezeru Lac Blanc. Na chatě je možnost občerstvení, využití toalet a nabrání vody. Při výstupu k chatě několik strmějších míst zajištěných žebříky nebo umělými stupy. Od chaty příkrý, ale pohodlný sestup k horní stanici lanovky na Flégère (směr Chamonix – Le Praz).

Lanovkou sjíždíme do Le Praz (10 Eur). Z parkoviště pod lanovkou je možné jet do centra Chamonix autobusem, vlakem (cca 5 minut chůze přes park) nebo jít pěšky. Příjemná procházka podél řeky L´Arve zabere asi 30 – 40 minut (z počátku po silnici, pak podél řeky k hotelu Alpina). V centru dokupujeme potraviny do kuchyně, suvenýry, víno a sýry. Do kempu (stanice Buet) přejíždíme v 16:17 vláčkem (lístek na místní dopravu je možné získat zadarmo v kempu po zaplacení ubytování, cesta na vlakové nádraží viz. nákres).

10. - 11. den

Ráno balíme všechny věci a přejíždíme na parkoviště u spodní stanice lanovky na Flégère (Chamonix – Le Praz). Většina klientů vzhledem k luxusnímu počasí projevila zájem o výjezd na Aiguille du Midi a pak krátký trek k ledovci Mer de Glace. Zbytek skupiny dokončuje okruh TMB (viz. popis)

Varianta Aig. du Midi a Mer de Glas

Z parkoviště přejíždíme MHD do centra Chamonix a hned jdeme k dolní stanici lanovky na Aiguille du Midi. Je krátce před desátou a fronta depresivně narůstá. Jsme více než 20ti členná skupina a tak může žádat o rezervaci a skupinovou slevu. Zpáteční jízdenka stojí 38 Euro, po slevě pak 37,10 Euro. Vzhledem k velkému zájmu budeme vyjíždět až před polednem. Vyrážíme tedy do centra na nákup suvenýrů a cappuccino.

Výjezd na Aiguille du Midi je skvěle organizován. Máme přidělené číslo a světelné tabuli se postupně objevují čísla skupin. Přestup na mezistanici Plan de I´Aiguille je přestup plynulý. Hned při výstupu z lanovky na Aiguille du Midi dostáváme číslo zpáteční kabinky a je určen přesný čas jejího odjezdu. Obsluha lanovky navíc hlásí s dostatečným předstihem odjezdy všech kabinek. Za 3 Euro je možné vyjet výtahem až do výšky 3842 m na vyhlídkovou terasu. I zde je ale určen čas návratu. Všechny vyhlídkové terasy poskytují úchvatné a nezapomenutelné výhledy. V útrobách celého systému najdeme restaurace, obchody, prodejny suvenýrů, toalety apod.

Při zpáteční cesta vystupujeme na mezistanici Plan de I´Aiguille vyrážíme k ledovci Mer de Glace s cílem sjet do Chamonix zubačkou (zpáteční jízdenka nám platí i na tento vláček!). Dle rozcestníku je to z Plan de I´Aiguille přes chatu Chalet du Plan de I´Aiguille 2 hodiny 20 minut chůze až ke stanici zubačky nad ledovcem Mer de Glace. V celku slušném tempu zvládáme trasu za 1 hodinu a 40 minut. Z mezistanice lanovky klesáme k chatě Chalet du Plan de I´Aiguille, dále se cesta mírně vlní, chvíli klesá, chvíli stoupá. Od rozcestníku ve výšce 2071 m volíme variantu vpravo a prudce stoupáme a následně klesáme s nádhernými výhledy na ledovec Mer de Glace. Tato varianta je sice fyzicky náročnější, ale o to zajímavější. Nad ledovcem se tyčí dominantní Grandes Jorasses.

Pohled na frontu na zubačku je téměř depresivní, ale kupodivu nestojíme příliš dlouho a během asi 40 minut jízdy sjíždíme do Chamonix. Přesouváme se na vlakové nádraží a přejíždíme do Le Praz, kde na nás na parkovišti u dolní stanice lanovky na Flégere čeká náš autobus.

 

Varianta TMB

Od chaty Flégère pokračujeme po jižním balkonu směr Planpraz. U konečné lanovky Flégère je třeba sejít malinko dolů a podejít sedačkovou lanovku na Index. Opět se objevují pohledy na masív Mt. Blancu. Lesní cesta (pěšina) jde v podstatě po vrstevnici a je jen mírně zvlněná. Stoupání a nabírání výškových metrů je až na v závěru před stanicí lanovky „Planpraz“.

Na Planpraz najdeme je rozcestník, který upozorňuje na dvě výstupové varianty na Brévent. Na první pohled přímější vede po široké kamenité silnici (sjezdovka), druhá cesta vede po pěšině a jedná se o klasickou TMB. Volíme stezku TMB přes Col du Brévent. Tato alternativa je příjemnější a atraktivnější s mnoha výhledy. Stezka ze sedla Col du Brévent obchází masiv Bréventu z druhé strany a tak se na chvíli zakryjí pohledy na Mt. Blanc. Nicméně se pak později cesta spojuje se zmiňovanou širokou „dálnicí“ sjezdovky. Odsud je to na Brévent již jen pár kroků. Vzhledem k tomu, že tuto sezonu probíhá rekonstrukce a lanovka včetně restaurace je zavřená, potkáváme na vrcholu jen několik nadšenců.

Z Bréventu pak po krátké obědové pauze a focení scházíme kolem chaty Bel Lachat (toalety, občerstvení) směrem na Les Houches. Sestupová stezka je zprvu příjemná, na strmosti získává právě od zmiňované chaty. Je nutné sledovat rozcestníky (je zde několik sestupových cest o Chamonix).

Cesta dále vstupuje do lesa (jdeme kolem zvířecího parku Merlet). Celý okruh zakončujeme v Les Houches, kde cesta vychází z lesa. Vlakové nádraží je hned za mostem.