Dolomity 2008 - pohodová turistika v bledých horách

 

Nabízím zde přepis deníku ze své poslední výpravy do Dolomit. Fotogalerii z let 1996, 1997 a 2008 najdete zde. Na realizaci této akce jsem spolupracoval s CK Alpina Brno

 

6. 7. 2008

Autobus zastavuje na parkovišti u lanovky k chatě Rif. Col de Varda u jezera Lago di Misurina. Necháváme čas na snídani, přebalení a vydáváme půjčovnu. Před dalším přesunem zde musí řidič udělat devítihodinovou pauzu.

V 7:30 vyrážíme na túru. Hned nad parkovištěm je rozcestník. Široká zpevněná pohodlná cesta stoupá víceméně pod lanovkou. Po necelé hodině stoupání přicházíme k chatě Col de Varda. Restarace je otevřena. Poplatek za použití toalet je 0,5 Eur.

U chaty Col de Varda začíná stezka s názvem Sentiero Bonacosa. Od rozcestníku stoupá stezka v jemné suti až k prvním ocelovým lanům. Lana jsou kousek pod sedlem. Jejich překonání nečiní žádný problém. Ze sedla cesta prudce klesá ve štěrkové suti, na exponovaných místech je opět natažené ocelové lano, k rozcestníku na Ciadin della Neue. Odtud prudce stoupá podobným terénem ke dvěma nakloněným žebříkům a nad žebříky vystupuje do sedla Forcello Diavaco. Ze sedla opět zpočátku prudce klesá v suti a později po pohodlné kamenité stezce vystupuje k chatě Rif. Fonda Savio. Začíná pršet, čekáme na lepší počasí.

Na hřebíku nad chatou je rozcestník. Cesta č. 117 nejprve prudce klesá v kamení a suti k rozcestníku na Vallon dellaNavaio. V dalším průběhu je chodník velmi příjemný a pohodlný a vyúsťuje na Forcello Rimbianco. Stezka Sentiero Bonacosa dále pokračuje k severu do sedla Auronzo. Vzhledem k horšícímu se počasí a hrozícímu dešti volíme sestup k jezeru Antorno. V místním hotýlku se schováváme před deštěm (lehce podmírečný čaj 1,8 Euro, toalety zdarma).

Od jezera Antorno sestupujeme po silnici k jezeru Lago di Misurina. Kolem jezera jdeme po východním břehu (velmi příjemná a pohodlná cesta). Následuje velmi dlouhý přesun do kempu Malga Ciapela.

7. 7. 2008

Z kempu Malga Ciapela vyjíždíme busem na Passo Sella. Zastavujeme na parkovišti u dolní stanice lanovky k chatě Rif. T. Demetz. Kousek vlevo nad dolní stanicí lanovky odbočuje od silnice cesta č. 594 (Friedrich August Weg) – pohodlná, vyhlídková, mírně se vlnící stezka v jihozápadním úbočí masívu Langkofel – Plattkofel. Postupně procházíme kolem několika chat (Rif. Carlo Valentini, Rif. Sandro Pietri a Rif. Sasso Piato) s možností občerstvení. Naším cílem je posledně jmenovaná chata Rif. Sasso Piato (Plattkofelhűtte). Je zde podstatně příjemnější obsluha než v hotýlku u jezera Lago di Antorno (čaj 1,5 Eur, čaj s rumem 3 Eur, Cappucino 2 Eur, čkoláda s rumem 3 Eur atd.)

Od chaty Rif. Sasso Piato sestupujeme k farmě, procházíme skrz dvůr a zahajujeme sestup. Nejprve po alpských loukách využívaných jako pastviny a později lesem. Při vyústění cesty na dno údolí Val Duron je horský penzion. Do Campitela sestupujme po široké zpevněné cestě. Procházíme kolem několika pramenů.

Sraz s busem je na parkovišti u dolní stanice lanovky na Col Rodella. Odpoledne prší. V Campitelu v potravinách kupujeme víno na večer (5 l krabice – 9,90 Eur, 1,5 l – 5 Eur, 0,7 l Cabernet – 6 Eur). Večerní posezení v rotundě v kempu Malga Ciapela.

8. 7. 2008

Autobusem vyjíždíme na parkoviště, které se nachází cca 200 m před Karerpass po pravé straně. Po cestě č. 548 stoupáme nejprve po široké zpevněné cestě, později po lesní pěšině k chatě Rif. Roda di Vael. U chaty je příjemné posezení a v chatě toalety. Od chaty pokračujeme po cestě č. 541 (široká pohodlná stezka) k dalšímu rozcestí, kde odbočujeme na cestu č. 551, která z počátku prudce, později povlovněji stoupá do sedla Vajolonpass. Začátek stoupání je v suti a kamení.

V sedle Vajolonpass chvíli odpočíváme a obědváme a posléze prudce klesáme sutí a po skalkách (jeden žebřík) až na pohodlnou a širokou cestu č. 549. Tato cesta vede víceméně po vrstevnici kolem velkého šutru, na který se dá vylézt po žebříku. Poskytuje nádherné výhledy na okolní krajinu. U odbočky na Rif. Paulina je velká socha orla s vyhlídkou a posezením.

Klesání k Rif. Paulina je sice prudké, ale nečiní větších obtíží. K chatě Paulina vede ze sedla Karerpass lanovka. U chaty je terasa s příjemným posezením a lehátka na opalování. Následuje sestup po upravené cestě (dřevěné schody) vedoucí zpočátku po sjezdovce, později lesem. Na všech rozcestích je potřeba se dát vlevo a neustále „směřovat“ na parkoviště pod Karerpass. Sestupová cesta ve svém závěru vyúsťuje na cestu č. 548, kterou jsme stoupali k chatě Rif. Roda di Vael. Během 15 minut jsme u autobusu.

Krátká procházka do Karerpass. Je zde několik restaurací a obchůdků (čaj cca 1,7 Eur). Po návratu do kempu Malga Ciapela dáváme chladit do potoka bečku. Večer posezení v pagodě.

9. 7. 2008

Autobusem vyjíždíme k chatě Rif. Fedaia na východní straně jezera Lago Fedaia. Přes most nad silnicí přecházíme na druhou stranu a po široké zpevněné cestě a sjezdovce začínáme stoupat k chatě Rif. Padon. K chatě Rif. Padon vede lanovka od Rif. Palazza. Za chatou začíná nádherná panoramatická cesta s názvem „Sentiero Geologico  Arabba“ s výhledy na masív Marmolady. Jdeme po jižním úbočí hřebene Crepes de Padon, po kterém vede náročná černá Via ferrata delle Trincee. Tato ferrata se chodí od západu k východu.

Cesta „Sentiero Geologico  Arabba“ se mírně vlní, místy stoupá, místy klesá. Na konci hřebene Crepes de Padon stoupáme k nástupu na již zmíněnou via ferratu. Sestupujeme k chatě Rif. Lughi Gorza. Restaurace je bohužel zavřená, ale horní stanici lanovky se dá v automatu koupit čaj, káva a cappuccino.

Nad Rif. Lughi Gorza se vypíná vyhlídkový kopec (2648 m). Stoupání po ukloněných slepencových skalkách a travnatých svazích zabere asi 20 – 30 minut. Vrchol poskytuje nádherné panoramatické výhledy, kterým dominuje Marmolada na jedné straně a Piz Boe ve skupině Sella na straně druhé. Na vrcholu roste spousta hořců Clusiových a jarních.

Stejnou cestou se vracíme k chatě Rif. Lughi Gorza a poté zahajujeme sestup po travnatých svazích v jemném štěrku k jezeru Lago Fedaia. Překračujeme západní hráz jezera a po jeho jižním břehu přicházíme zpět k autobusu k chatě Rif. Passo Fedaia a odtud do kempu.

Vzhledem k dostatku času zařazujeme fakultativní procházku kaňonem do vesnice Sottoguda. Kaňonem prochází asfaltka a cesta do vesnice zabere asi 25 – 35 minut. Nepříjemný může být návrat, kdy je potřeba znovu nastoupat naklesané metry. V cukrárně si dáváme zmrzlinu (1 kopeček = 1 Eur).

 

10. 7. 2008

 

Zařazujeme odpočinkový a přejezdový den. Snídani zařazujeme až na 8:00. Balíme všechny věci a v 9:15 po naložení autobusu odjíždíme směr sedlo Falzarego. Vzhledem k pokročilé hodině (cca 11:00), je zde velké množství aut, motorek i autobusů. Volíme rychlý výstup a autobus sjíždí na parkoviště k dolní stanici lanovky na Cingue Torri (resp. k Rif. Scoiattoli). S klienty vyjíždíme lanovkou (5 Eur) k Rif. Lagazuoi. Vystupujeme na vrchol Lagazuoi (hned nad chatou) a po návratu vstupujeme do tunelu vykopaném v době první světové války (vstup je pod horní stanicí lanovky – cedule).

Tunel je v celém svém průběhu zabezpečený ocelovými lany. Přesto je nutná baterka. Před vstupem do tunelu jsou patrné zbytky opevnění. Po opuštění tunelu pohodlně sestupujeme na sedlo Falzarego a odtud po silnici a stezkách zkracujících cestu přes serpentiny sestupujeme k dolní stanici lanovky na Cingue Torri (resp. k Rif. Scoiattoli).

V 15:00 odjíždíme do Cortina d´Ampezzo. Klienty vysazujeme na autobusovém nádraží a pokračujeme do kempu Olympia (asi 3 – 4 km za Cortinou). V kempu je možné se domluvit na odvoz věcí a materiálu na malém náklaďáčku. Stavíme kuchyni a připravujeme večeři. Autobus se v 18:00 vrací do Cortiny a na autobusovém nádraží nakládá klienty.

11. 7. 2008

 

Autobus nás vyváží na parkoviště pod Tofana di Roses. Hned se otáčí a vrací do kempu a řidič zahajuje 24 hodinovou pauzu. Kousek zpět směrem na Cortina d´Ampezzo je rozcestník. Po lesní pěšině č. 442 stoupáme k chatě Dibona. Kousek před chatou vyúsťuje stezka na zpevněnou štěrkovou cestu pro auta. V chatě je možnost občerstvení, toalety zdarma.

Po cestě č. 421 sutí a kamením stoupáme k chatě Rif. Pomedes. V závěru výstupu je lepší jít přímo k chatě a nescházet na sjezdovku. Cesta sice není tak pohodlná, ale je rychlejší. Za 8 Eur kupuji mapu oblasti v měříku 1 : 25 000. Opět možnost občerstvení a využití toalet. Po sjezdovce sestupujeme k chatě Rif. Duca d´Aosta. V dalším sestupu se nedržíme značky, ale sestupujeme po prudkých svazích (sjezdovky) v levé části svahu na sjezdovku spadající ze sedla Forcella de Ra Vales. Terén je sice velmi nepříjemný (spousta volných kamenů na travnatém podkladu), ale ušetřili jsme si asi 100 výškových metrů stoupání.

Po travnaté sjezdovce stoupáme až do místa, kde se svah narovnává. V těchto místech kříží sjezdovku cesta č. 407 a stoupá vlevo v suti a kamení do sedla Forcella de Ra Vales. Kousek pod sedlem obědváme.

Ze sedla Forcella de Ra Vales stoupáme postupně na kótu 2408 m a 2420 m. Cesta začíná pomalu klesat. Před posledním výrazným vrcholem vyhlídkového hřebene odbočuje sestupová cesta vpravo ze svahu dolů (z počátku stezka ve štěrkové suti a trávě, později lesní stezka v klečí a vysokém lese).

Cesta č. 446 vyúsťuje na širokou traverzovou cestu vedoucí do sedla Forcella Posporcoza pod Col Rosa (č. 409). Dále pohodlně klesáme vpravo po cestě č. 408 na rozcestí s širokou zpevněnou cestou č. 417 vedoucí do kempu (vpravo). Tato cesta překvapivě neklesá, ale narazíme na ní na jedno nečekané stoupání.

Z kempu Olympia pak vyrážíme pěšky do Cortiny d´Ampezzo pro pečivo, víno a sýry na večerní rozlučkovýá večírek.

12. 7. 2008

Autobus nás odváží na parkoviště vodopádů Fanes. Obrací se a ferratovou skupinu vysazuje pod sedlem Passo Tre Croci u Rio Gere (dolní stanice lanovky pod Monte Cristallo. Ještě před hlavní parkovací plochou odbočuje vpravo široká zpevněná cesta, která obchází serpentiny silnice č. 51. Na Podestagno je rozcestník. Je třeba odbočit vlevo po široké zpevněné cestě č. 201. Cesta klesá na další křižovatku. Je zde sice rozcestník, ale další postup není značen. Na křižovatce je třeba odbočit vlevo k rozcestníku a za rozcestníkem klesat vpravo od štěrkové zpevněné cesty na dno údolí.

V další průběhu cesta táhle a příkře stoupá k rozcestníku In Pó Ra Dujéla (stále po široké zpevněné cestě). Zde odbočit vpravo na lesní stezku č. 202. Zpočátku stezka stoupá po lesní pěšině, později sutí, po skalkách (jakoby korytem potoka). Teprve pod sedlem Forcella Pomagagnon je cesta trochu pohodlnější a příjemnější. Ze sedla Forcella Pomagagnon stezka prudce klesá jemnou štěrkovou sutí k rozcestníku. Odtud se dá sestoupit vpravo po cestě č. 202 přímo do Cortiny d´Ampezzo. Pokračujeme po pohodlné stezce č. 211 na všech křižovatkách vždy vlevo pod hřebenem Pomagagnon.

Zastavujeme na pivo na Rif. Larieto. Pod chatou je další rozcestník (206x211). Cesta č. 211 vede mírně vpravo modřínovým lesem k dolní stanici lanovky na Rio Gere.

Absolvovat tuto trasu v opačném směru pravdu nedoporučujeme (prudký výstup 470 výškových m sesouvající se sutí do sedla Forcella Pomagagnon by byl velmi náročný).